Vydal ses cestou,
jíž chodí každý sám,
jen dveře vzpomínek
jsi nechal dokořán.
Dík za to,
čím jsi nám v životě byl,
za každý den,
jenž jsi pro nás žil.
Neplačte, že jsem odešla,
ten klid a mír mi přejte,
jen v srdcích svých si věčnou vzpomínku
na mne zachovejte.
Zachovejte si i lásku mou,
vždyť pro vás byla jedinou.
Ta láska byla silná jako trám,
patřila jen a jen Vám.
Poslední cestu půjdu sama,
ale i tam zůstanu na věky s Váma.
Na mráčku krásném budu bdít
a o Vás tam budu v duchu snít.
Snít krásný sen,
že život můj byl naplněn.
Ať je ti zem lehká,
tvé publikum miluje tvé verše,
stále ještě ti tleská,
kdybys byl ještě mezi námi,
tvé básně by byly stále žehnány,
škoda, že už nikdy nesložíš nová dílka,
snad dobře ti je v roli andílka.