Kondolence pro muže

Když jsi odešel, podivné ticho zůstalo
a hodně z nás si na to zvykalo,
a proto všichni tajně doufali,
že budeš tam, kde Tě čekali.
Ale Tvoje křeslo bylo prázdné dál,
už nebyl tam ten, kdo v něm sedával.
Tvůj zvučný hlas a srdečný smích
už nikdy nezazněl v uších mých...
Chybíš nám...

Pracoval vždy do únavy,
klidu sobě nedopřál,
za vše dobré, co vykonal,
tichý spánek buď mu přán.

Milý náš,
proč zarmoutil jsi všechny nás.
My měli Tě rádi,
však jsi to věděl, jak.
Nedá se ani přemýšlet,
co bude teď, bez Tebe,
však v srdíčku Tě budeme mít,
neustále při sobě.
Ty chtěl jsi asi od života ještě více,
snad bude Ti teď až do večera hořet svíce.

Kdo poznal Tě, ten měl Tě rád.
Uměl jsi pomoci, potěšit i rozesmát.
Takoví lidé by neměli umírat.

Nelkejte, že jsem odešel,
ten klid a mír mi přejte,
jen věčné světlo vzpomínky
mi v srdci zachovejte.

Vydal ses cestou,
jíž chodí každý sám,
jen dveře vzpomínek
jsi nechal dokořán.
Dík za to,
čím jsi nám v životě byl,
za každý den,
jenž jsi pro nás žil.