Smuteční básně

I šťastné chvíle jednou minou,
tak jako vlnky, co po moři plynou...
Odpočívej v pokoji.

Neplačte, že jsem odešla,
ten klid a mír mi přejte,
jen v srdcích svých si věčnou vzpomínku
na mne zachovejte.
Zachovejte si i lásku mou,
vždyť pro vás byla jedinou.
Ta láska byla silná jako trám,
patřila jen a jen Vám.
Poslední cestu půjdu sama,
ale i tam zůstanu na věky s Váma.
Na mráčku krásném budu bdít
a o Vás tam budu v duchu snít.
Snít krásný sen,
že život můj byl naplněn.

Maminko moje, prosím vrať se,
já už na tě čekám,
čtyři roky já už vzlykám.
Pročpak se mi nevrátíš
a svůj úsměv nenavrátíš...

Utichlo srdce znavené,
nebylo z ocele, nebylo z kamene.
Utichlo a šlo spát,
budeme na něj věčně vzpomínat.
Upřímnou soustrast.