Přání k narozeninám podle věku

Jeden rok, ne - dva roky,
děláš, kluku, pokroky,
za chvíli budeš veliký
a sníš všechny knedlíky :-)
Přejeme jen to nejlepší.

Roky letí,
půl století
na světě už trávíš.
Dnes po právu
máš oslavu,
tak ať se dobře bavíš.

Tak Milánku, už to přišlo,
konečně to nastalo.
Přilítla ti čtyřicítka
a vůbec nic se nestalo!

Vlastně se nic neděje,
jen roků přibylo ti více,
a tak vysvitla naděje,
že mládí udrží ti slivovice.

Ovšem jen s Mírou anebo s Pepou
užívej občas skleničku,
ať svůj tvrdý boj s cigaretou
vyhraješ snadno, hošíčku.

Kamion není tvůj osud,
je to prý tvoje práce jen -
však pátým rokem až dosud,
stal se tvým druhým domovem.

Proto měj na své paměti,
ať kdekoliv jsi ve světě -
že doma čeká tě žena i děti,
tví nejbližší na celé planetě.

S dětmi žádné starosti,
s ženou samé radosti.
Když ti to vše bude dáno,
to ostatní pak přijde samo.

Už, Milánku, nevěš hlavu,
není k tomu příčina -
jedna čtyřicítka končí,
ta druhá - lepší - začíná.

Osmnáct let - krásný je věk,
a vidíš růžově celičký svět.
Dětství už zamáváš a řekneš - leť,
v paměti zůstane hrst vzpomínek.

Svět není pouze růžový,
i černý bývá častěji,
když nebudeš se stavět zády,
vše zvládneš mnohem snadněji.

Sama víš nejlíp, jaká jsi,
jak se kdo na tebe dívá,
nikdy však nevěř každému,
kdo jen „jako” se usmívá.

Přátel si važ a neodmítej rady,
těch dobrých není nikdy dost,
když poznáš pravé kamarády -
bude víc místa pro radost.

Můžeme napsat spoustu řádků,
toho, co chtěli bychom přát,
dáváme ti však velkou lásku,
co měla by tě stále hřát.

Ač dospělá - tak pořád naše,
na tohle vždycky pamatuj,
když dostaneš se do nesnází,
sedni na vor a domů pluj!

Buď jenom upřímná a skromná
k sobě i ke svému okolí,
pak teprv bez potíží poznáš,
že být dospělá vlastně moc nebolí.

Přejeme ti zdraví, štěstí,
ať jsi stále jenom šik.
Máme tě všichni moc rádi:
mamka, Milan, Dominik.

Bylo to k večeru,
nebylo to z rána,
tehdy k vám domů
přiletěla vrána.

Přišla jsi na svět
jak hvězdička z nebe,
máma se točila
jen kolem tebe.

Bylas jako princeznička,
jako sluníčko...
dnes je z tebe mladá žena,
už vyrostla jsi, holčičko.

Za sebou máš už školní klus,
maturita je tvé plus!
A žes ji zvládla hravě,
je vidět, že máš něco v hlavě.

Žij odvážně a směle,
s ďáblem i bez ďábla v těle.
Jdi stále za svým tajným snem,
se vším a s každým se ctí se per!

Přejeme ti léta krásná -
tak jako je z růže květ,
přejeme ti, ať jsi šťastná -
ať nezklame tě tento svět.

Ať zdraví, láska, pohoda -
nejsou jen pouhá náhoda.
Dnes je ti „20”, tak oslavuj -
tento den je jenom tvůj!

U nás vždy své zázemí máš -
tady se před bouří uschováš.
Ať vyhnou se ti všechny mraky -
přejí mamka, Milan a Domišek taky.

Už máš pětačtyřicet?
To ani pravda není -
vždyť ještě nedávno
měnili ti pleny.

Do prkýnka - tolik let,
kde se naráz vzalo?
Snad sis aspoň užil,
co užít se dalo!

Dřív stavěl jsi domečky
a dělal i střechy,
ohýbals nejen záda a holky,
ale i velké plechy.

Dnes točíš volantem,
v sedačce sedíš -
na rostoucí pupek
s údivem hledíš.

Stravu máš pestrou:
salám, sýr, paštiku -
a doma rizoto,
ať nevyjdeš ze cviku.

Kamion vybral sis
jako živobytí -
vlasy ti zšedivěly,
už není zbytí.

Jak ti léta přibývají,
tak i všech sil ubývá -
už bys měl být více doma,
a třeba i u piva.

Na tvoje zdraví se dnes pije,
do malých pohárků se slivovice lije.
Cinkají skleničky a chodí známí,
tisknou ti ruku a říkají přání.

Naše přání shrne věta:
lásku, zdraví, dlouhá léta.
Anténou nahoře, kolama dolů -
ať vždy bezpečně vrátíš se domů!

Jednou je ti dvacet,
podruhé třicet pět,
není důvod zvracet,
vždyť ti patří svět!

Sladkých 17
svíček na dortu máš,
nezbývá než popřát,
ať si užíváš.

Narozeninová hlídka
nám prozradila,
že tvá ČTYŘICÍTKA
se dnes dostavila.
K této příležitosti
ze srdce přejeme,
ať máš všeho dosti
a časy spokojené.

To to letí,
půl století
za sebou už máš,
dalších padesát,
popřál bych ti rád,
ať si užíváš.