Přání k 45. narozeninám

Už máš pětačtyřicet?
To ani pravda není -
vždyť ještě nedávno
měnili ti pleny.

Do prkýnka - tolik let,
kde se naráz vzalo?
Snad sis aspoň užil,
co užít se dalo!

Dřív stavěl jsi domečky
a dělal i střechy,
ohýbals nejen záda a holky,
ale i velké plechy.

Dnes točíš volantem,
v sedačce sedíš -
na rostoucí pupek
s údivem hledíš.

Stravu máš pestrou:
salám, sýr, paštiku -
a doma rizoto,
ať nevyjdeš ze cviku.

Kamion vybral sis
jako živobytí -
vlasy ti zšedivěly,
už není zbytí.

Jak ti léta přibývají,
tak i všech sil ubývá -
už bys měl být více doma,
a třeba i u piva.

Na tvoje zdraví se dnes pije,
do malých pohárků se slivovice lije.
Cinkají skleničky a chodí známí,
tisknou ti ruku a říkají přání.

Naše přání shrne věta:
lásku, zdraví, dlouhá léta.
Anténou nahoře, kolama dolů -
ať vždy bezpečně vrátíš se domů!

Dnes je tomu 45 let,
co z malého poupátka
rozkvetl do své krásy květ,
a ženou se stal z děvčátka.

Rok po roce utíká,
padá lístek po lístku,
každého se to týká,
teď foukáš dětem bolístku.

Život už je takový,
a mnohé o tě vypoví:
Ottovi jsi skvělou ženou,
dnes možno říci - vytouženou.

Z lásky krásné děti máš,
větší štěstí nepoznáš,
Dcery - Eva, Michaela
naplní ti život zcela.

I když v jednom kole jsi,
odpočinout musíš si,
u pečení dobrůtek,
pro vlastní i přes plůtek.

Pokračování přání