Nejsi jediný, kdo dnes slaví svůj velký den,
přece jsi výjimečný, dnes splnit se může Tvůj sen.
O čem sníš nejvíce, to víš jen Ty sám,
ať tedy ty sny ve skutečnost se promění,
jsi nejlepší člověk, kterého znám,
přeji Ti to, co se přeje, to se nemění.
Ale hlavně buď to vždy jen Ty sám,
vyzařuj stále to krásné, co v sobě máš,
i já ze sebe to nejlepší Ti dám,
stát budu vždy při Tobě, přece mě dávno znáš.
Mám jenom jedno malé přání
a zmínit se v něm o mnohém.
O naději i o zklamání,
o štěstí skrytém za rohem.
O lásce věčné jako snění,
kdy touha má se k Tobě mění
jak čtyři roční období.
O vůni trávy po kosení,
o tom, co je a není hřích.
Kdy lež je svatá, kdy už není
či kdy se více hodí smích.
Jak bosé nohy v letní trávě,
o přání život prožít hravě.
Mít nebe čisté nad hlavou,
překážky zvládat s odvahou
a nemít kapsu děravou.
A k tomu ještě spoustu věcí,
co třeba najdeš na cestě.
I vůni lesa s pryskyřicí,
kapičku rosy na sklenici
a náladu do deště.
A potom, co je ve zvyku,
co klasicky se praví,
pozvednem vzhůru skleničky
a připijem na zdraví.
Až jednou potkáš svého Anděla, podívej se mu hluboko do očí a řekni: Mám Tě ráda, usměj se, vtiskni mu polibek a obejmi ho pevně a už ho nikdy neopouštěj.
Všechno nejlepší, hlavně hodně štěstí, lásky...
Vše nejlepší Martinovi,
i když nepřijel na bílém koni,
hodně zdraví, štěstí, pohody
a pár květů do vody,
dobré pití a dárků plnou nůši,
a z polibků ať se Ti červenají uši,
až přijdem Tobě přát,
a hudba bude slavnostně hrát.