Drahá Katko!
Když vidím Tvůj lehký střevíček,
přeji si, aby foukl větříček.
Víš, že mě Tvá nevšímavost hněvá,
přesto přiznávám - jsi oslnivá děva.
Vše nejlepší Ti přeje
Už stojíš hezkou řádku let
na kapitánském můstku.
Přejem Ti svěží vítr do plachet
a klidnou plavbu, bez bouří a blesků.
Nebývá vždycky modré nebe,
noci jsou černé a maják zhas,
i v červenci to někdy zebe
a piráti nám lámou vaz.
Drž pevně kormidlo a dej se správným směrem,
dopluje ten, kdo zná toto heslo:
„Stíny jsou za tebou, když stojíš k slunci čelem.”
I když ti zůstane jen zlámané veslo,
na plavbě životem nebudeš nikdy sám.
Ať dlouho žije náš smělý kapitán!!!
Co já Tobě dneska dám?
Auto, dům, peníze, to vše již máš.
Peněz není nikdy dost,
přesto to stačí pro život?
Že by zájezd přec?
Ani to není ta správná věc.
Již vím, co Ti můžu dát!
Svou lásku! Upředu ti lásky kus,
aby z Tebe byl správný muž,
abys měl komu lásku dát
a dál jí mohl rozsévat.
Ruce, co pohladí tvoji tvář
a rozjasní se jak svatozář.
Klíč ke štěstí Tobě dám,
protože tě ráda mám.
Polibek sladký,
aby nebyl Tvůj život krátký,
k tomu Ti přidám spoustu věcí:
všechno, co najdeš na cestě
i vůni lesa s pryskyřicí,
malou rosničku ve sklenici
a náladu do deště.
Potom jak ze zvyku se praví,
přeji hodně zdraví
a zvedám sklínku k přípitku!
To tedy čumím, jak ten čas letí,
jak stáří tluče na vrata.
Nedávno jsme ještě byly děti,
teď se nám chechtá zubatá.
V zrcadle ráno cizí bába,
„je štřeďa, nebo poňdělí?”.
O tom by byla celá sága -
vážení, je to v pr....
Na dortě je svíčka navíc,
to zas budem jenom slavit.
My ti přejem, zlatíčko,
štěstíčko a zdravíčko.
Ať jsi stále v pohodě,
ty jsi naše bambule.
To ti přeje mamka s taťkou,
taky bráška se sestřičkou.