Přání z lásky

Posílám Ti přáníčko,
ty mé drahé zlatíčko.
Pusinku Ti k tomu dám,
protože Tě ráda mám.
Tvá Maruška.

Pro mého mazlíčka z celého srdíčka!

Miluju, když slunce vychází,
miluju, když měsíc odchází,
miluju, každý nový den,
miluju, když ty jsi v něm,
miluju ty chvíle, kdy jsme spolu,
miluju, když ve dvou vracíme se domů,
miluju, když jdem ruku v ruce,
miluju Tě z celého srdce.

Och, neopouštěj mě,
neopouštěj.
Bez Tebe, lásko má,
život můj, na životě kolísá.
Ach, já Tě miluju,
Tys však přestal, já stále, Ty ne.

Dny a noci, trávili jsme spolu,
my užívali si to, Tys však přestal
věřit na lásku.

Život s Tebou, krásný byl,
ale Tys byl vrah.
Vrah naší lásky, vrah našeho zasnoubení,
vrah mého života.
Teď kolísám, kolísám na životě mým.

Dny a noci, trávili jsme spolu,
my užívali si to, Tys však přestal
věřit na lásku.

Sbohem, sbohem, má lásko, já
miluji Tě stále, Ty však ne.
Sbohem, má lásko, živote můj, živote šťastný
s Tebou.

Sbohem, má lásko!

Snila jsem vždy jen o velké lásce - a poznala TEBE.
Chtěla jsem zažít pocit štěstí a poznala ho s TEBOU.
Chtěla jsem zažít nezkrotnou touhu a to jsi mi umožnil jen TY.
Chtěla jsem cítit vzrušení, ale bez Tvé přítomnosti by to nebylo možné!
Chtěla jsem a mám - mám TEBE.
Děkuji, děkuji jen Tobě, že jsi mi toto poznání umožnil - a dáváš mi ho každý den a činíš mne tak neskutečně šťastnou!

Chci, abys věděl, že miluji jen Tebe,
stejně jak slunce miluje nebe.
Chci, abys věděl, že miluji Tě moc,
stejně jak měsíc miluje noc.
Chci, abys věděl, že miluji Tvé vlasy,
stejně jak moře miluje řasy.
Chci, abys věděl, že miluji Tvé rty,
stejně jak ryba nemůže žít bez vody.
Chci, abys věděl, že jsi můj sen,
na který myslím den co den.

Až budeš do snění odcházet za chvíli,
Tvoji tvář pohladí jen dotyk motýlí.
Nelekni se, moje lásko, motýl má tu moc,
přináší Ti, milovaný, pusu na dobrou noc.

Ty jsi jako noty na osnově,
bez nich by hudba nebyla.
Jsi jako slunce na obloze,
jsi jako anděl na nebi.
Bez Tebe bych nedokázal žít.
Miluju Tě.

Ach lásko, jak já Tě mám ráda,
však srdce uzavíráš přede mnou.
Tvrdíš, že mě máš rád,
avšak v Tvých očích, vídám chlad.
Chlad, strach ze všeho, co týká se
každého.

Máš strach, strach z lásky.
Zůstáváš u chování dětského.
Mě si nevšímáš, ale já ano.
Já Ti chci vynaložit lásky,
Tys svou slepotou nevšim’ si.

Nevšim’ sis, jak uznávám Tě,
a snažím se v lásce pokročit.
Tys však dítětem, zůstal napořád.

Tys neoblomný, ne a ne v lásce pokročit.
Aspoň náznak lásky, srdce mé by zahřálo.
A každá chvilka u Tebe, je mi rádo.

Tys, uzavřen do sebe, mne si nevšímáš,
avšak u dětinského chování,
zůstáváš napořád.

Zve mne na pouť, ale
i tam má srdce z kamene.
Smích, smích rozléhá se, a já
pláču, pláču láskou k Tobě.

Já miluji Tě,
Ty mi to neoplácíš.
Ty, Ty srdce máš z kamene,
u dětinského chování jsi zůstal.

Avšak já pořád miluji Tě,
láskou celá hořím.
Tys, uzavřen do sebe, mne si nevšímáš,
avšak u dětinského chování,
zůstáváš napořád.

Lásko, miluji Tě!

Hlavou se mi honí myšlenek tisíce,
všechny mají jednu věc společnou,
vychutnávám si je, dech při tom tajíce,
všechny jsou jen a jen o nás dvou.

Víš, lásko, já miluji Tě,
jako nikdy jsem nikoho nemiloval.
Tak dovol mi, abych na plátno Tvého života
srdce namaloval.