Začínal právě čas zralých třešní a jahod,
když do porodnice odjela maminka,
a když se vrátila, kdo by to uhod,
v růžové peřince spinkala maličká holčička
- naše Janinka.
Všichni to víme, jak čas letí a utíká,
když se v rodině narodí miminka.
Modrooká, blonďatá a usměvavá
je dneska holčička jménem Janinka.
Když si mě budeš hodně přát,
možná, že se ti přijdu v noci zdát.
Potichu překročím váš práh,
chytnu tě za ruku a budu povídat:
„Byl jednou jeden...” a ty už spíš,
jak odcházím už neslyšíš,
uschly ti slzy na řasách
a já s klidným srdcem jdu taky spát.
Když si tě budu hodně přát,
možná, že se mi přijdeš v noci zdát...
Byť život tvůj byl, synu, bouří plný
a osudu tě uchvátily vlny
a zahalily temnou strastí clonou,
přec nezapomeň nikdy zákon známý,
že součet čtverců dvou nad odvěsnami,
se rovná vždycky čtverci nad přeponou.
Opravdu krásných 30 Ti přeje
Oslav své narozeniny, jak se patří.
Jak? Třeba natřikrát:
Prvně s rodinou, podruhé s tím, co má tě rád.
A potřetí s těmi, co tě mají také rádi.
Štěstí, zdraví přejí, i dárek ti dají.
A ti, co dárek nedonesou,
popřejí ti esemeskou.
Přání jsou povětšinou komformní a ještě skoupá,
mnohdy nepřející, hloupá.
I proto vám přeji,
co vám nikdo nepřál
ani nepopřeje
- víc reálných snů než vysněných jistot,
víc naděje než beznaděje...