Tak už je to tady zas.
Znovu přišel ten strašný den, kdy ze zrcadla na Tebe koukne o rok starší tvář.
No co naděláš? Už to nezměníš. Budeš se s tím muset smířit.
Mládí utíká mílovými kroky a stáří už stojí za dveřmi, kde se dělí o místo ve frontě mezi artritidou a revmatem.
Pomalu aby ses začal zamýšlet nad tím, cos pro tento svět udělal.
...
No to jsem si mohl myslet.
Tak bys měl začít něco dělat, nebo to nestihneš.
Přece nechceš slyšet slova:
Odešel a nezanechal po sobě na světě žádnou stopu.
Pro tebe dnes slunce
bude svítit celý den,
přejem oslavy bez konce,
ať užíváš si jen.
Cyrile, k tvému svátku
srdečné přání posíláme,
stále žij svou pohádku,
všichni tě moc rádi máme.
Metoděj, rytíř z dávných časů,
dokáže naslouchat mého srdce hlasu,
každou minutu mě dělá šťastnou,
už jen svou přítomností slastnou.
Navždy chci s tebou být, ó můj pane,
nechť život se nám společnou cestou stane.
Tuhle básničku jsem jen pro tebe složila,
abych tě dnes, na tvůj svátek, potěšila.
Všechno nejlepší, lásko.
Jak na oslavu, aby se podařila?
Nikdy nesmíte zapomenout na Cyrila!
Tenhle chlapík je zábavný společník,
a za to mu patří náš upřímný dík.
Svůj dnešní svátek si, Cyrile, užívej,
víc než kdy jindy se raduj a usmívej.
Přejem ti štěstí, zdraví a mnohem víc,
tolik věcí, že to ani slovy nejde říct.